V přehledu jsou uvedeny všechny názvy lokalit, obsažené v databázi střevlíkovitých brouků Prahy (DTB Carabidae Prahy). Jedná se jak o názvy přírodních území, u nichž je připojen komentář s jejich stručnými charakteristikami, tak i o názvy katastrů a částí obcí. Lokality mohou být velmi různorodé povahy, velikosti i stupně přírodní zachovalosti, jsou zde uvedena jak cenná chráněná území, tak i naprosto druhotná stanoviště s minimem přírodních prvků. Některá z těchto území byla přírodně velmi hodnotná v minulosti a v současnosti jsou již značně ochuzená či zdevastovaná, nebo zcela zničena. V některých případech je tatáž lokalita označena jedním, nebo i různými sběrateli dvěma, nebo i několika odlišnými názvy. Tam, kde je zřejmé, že jde o totéž území, je to uvedeno v komentáři u příslušného názvu.
Názvy chráněných území byly s několika menšími úpravami převzaty z publikace Němec & Ložek (1997), kde jsou rovněž uvedeny jejich podrobnější charakteristiky, situační plánky a další literatura. Přehled o vegetačních poměrech na mnoha lokalitách je možno získat též z vegetační mapy Prahy na CD-ROM (Vávra, 2001). Přehled všech 88 pražských chráněných území společně se stavem inventarizace střevlíkovitých brouků je rovněž uveden v Seznamu chráněných území.
Pro snazší orientaci jsou lokalitám přiřazena čísla listů použitých mapových podkladů. Čísla od 1 do 81, případně písmena A - D v závorkách za názvy lokalit jsou čísla příslušných listů knižního vydání plánu města Prahy v měřítku 1: 20 000 z roku 1991, následuje číslo listu z Atlasu ortofotomap Prahy (Čálek et al., 1998) v měřítku 1 : 6 000 a nakonec jsou lokalitám jsou přiřazeny číselné kódy polí síťového mapování podle Nováka (1989) a Prunera & Míky (1997). Zejména ortofotomapy poskytují velmi názornou představu o lokalitách a lze je doporučit jako jeden ze základních podkladů.
Za les kontinuální je považován les přirozeného charakteru, který existuje na lokalitě trvale bez delšího přerušení (vymýcení a pod.), což je dokumentováno mimo jiné přítomností některých druhů rostlin a hmyzu, které se v lese s delším přerušením trvání nevyskytují. V některých případech se ovšem tyto prvky mohly znovu rozšířit z dřívějšího, rozlohou menšího refugia v místě nynějšího rozsáhlejšího lesního celku.
Za druhy indikující kontinuální lesní porosty (nejsou zahrnuty druhy lužních porostů) považuji následující: Calathus micropterus, Carabus auronitens, C. glabratus, C. problematicus, Cychrus caraboides, Harpalus solitaris, Molops elatus, M. piceus, Pterostichus aethiops, P. burmeisteri, P. quadrifoveolatus, Sericoda quadripunctata, Trechus pilisensis, T. pulchellus, Trichotichnus laevicollis.
Soudě podle výskytu lesních druhů střevlíkovitých, je možno považovat (po vyloučení náhodných a sporných případů) za kontinuální lesní porosty v těchto lokalitách: Cibulka, Ďáblický háj, Divoká Šárka, Hlubočepy (Dalejský háj), Holyně, Hvězda, Chuchelský háj, Kinského zahrada, Klánovický les - Blatov, Klánovický les - Cyrilov, Klánovický les - Štamberk, Klapice, Komořany, Kosoř, Krčský les, Ládví, Modřany, Motol, Nad závodištěm, Petřín, Praha XVI - Pod Spiritkou, Radotínské údolí pr. Zadní Kopanina, Roztocký háj, Staňkovka, Šance, Šárka, Točná, Údolí Kunratického potoka, Údolí Únětického potoka, Újezd nad Lesy, Zadní Kopanina, Závist, Zbraslav, Zbraslav - Baně.
PP = přírodní památka, PR = přírodní rezervace, NPP = národní přírodní památka, VKP = význačný krajinný prvek, J = jižní, S = severní, V = východní, Z = západní, JZ = jihozápadní, JV = jihovýchodní, SZ = severovýchodní, SV = severovýchodní
podtržené názvy lokalit = označení území, které je vyznačeno na přiloženém Atlasu ortofotomap Prahy
|
Baba (= vrch Baba) (Dejvice) - (12, 13) - 45, 46 - PP - 5852c:
|
lokalita (= případný alternativní název) (katastrální území) - (čísla listů plánu Prahy) - čísla listů ortofotomapy - kategorie ochrany: přírodní památka - kód pole síťového mapování
1. Albertov (Nové Město) - (44) -120 - 5952b
2. Andělka (Střešovice) - (13) - 90 - 5952: (Roubal, 1942)
3. Baba (Dejvice) - (13) - 45 - PP - 5852c: skalnaté svahy na proterozoických břidlicích na začátku soutěsky Vltavy na severu Prahy, směrem k V (k řece) jsou převážně prudké skály, směrem k J svahy se skalkami a s plochami typu skalní stepi a lesostepi, při úpatí druhotné listnaté lesní porosty se značným podílem trnovníku akátu a zpustlé ovocné sady, v horní části svahu vrstva spraše
4. Balabenka (Libeň) - (30) - 72 - 5852
5. Balabenka - Kandertova (Libeň) - (30) - 72 - 5852: rozumí se úsek podél železniční trati, bývalé zahrady, křovinaté stráně, násep, ruderály, krátký úsek regulovaných břehů potoka Rokytky, převážně v prostoru nynější ulice Čuprova, průzkum před stavebními úpravami území provedl Pulpán (1988a)
6. Barrandov (Hlubočepy) - (57) - 169, 170, 171 - 5952c
7. Barrandovské skály (57) - 170, 171 - NPP - 5952c: skalnaté defilé na levém břehu Vltavy od Malé Chuchle po Hlubočepy, J část diabasová, S část vápencová s typickými vrásy, významná paleontologická lokalita s pamětní deskou J. Barranda; společenstva skalních stěn, na mírnějších svazích jsou skalní stepi, zbývající území částečně porostlé přirozenou doubravou, převažují ale porosty trnovníku akátu devastujícího přirozenou vegetaci
8. Bažantnice v Satalicích - (19) - 55, 56, 77, 78 - PP - 5853c: historická bažantnice, listnatý les, založený v 18. století zřejmě na bývalých polích, se starými stromy, jinak porost s převahou jasanu ztepilého, vegetace bez typických hájových druhů bylinného patra
9. Běchovice - (34-35) - 130, 131, 132, 156, 157, 158, 159 - 5953b: městská část, většina nálezů pochází ze dvou lokalit: a) mokřad u železniční trati - (35) - 132 - 5953b: dnes již zcela zavezen a zničen, b) vršky u Běchovic - (35) - 132 - 5953b: dva izolované pískovcové vršky S od Běchovic obklopené poli, S vršek je z větší části zarostlý stromy a keři, J vršek s xerotermními plochami s vřesem, zčásti poničený černou skládkou, v roce 2000 zde byl vyhlášen VKP pod názvem Křídový výchoz na vrchách
10. Benice - (64) - 205, 206, 227, 228, 250 - 5953d
11. Benické skalky - (64) - 228 - 5953d: menší skalnaté výchozy jílovitých břidlic na svazích stepního charakteru na pravém břehu Pitkovického potoka s J expozicí, jde o zbytek bývalých pastvin na dnes převážně nepřirozeně zalesněných svazích údolí
12. Bílá Hora (Ruzyně) - (24-25) - 86, 87 - 5951b: v nedávné minulosti travnatá planina a xerotermní opukové svahy, dnes vše zastavěné nebo pozměněné
13. Bílá skála (Libeň) - (15) - 70, 71 - PP - 5852d: křemencové skalní výchozy a prudké xerotermní svahy se zakrslou doubravou kolem ústí železničního tunelu a nad bývalými lomy, horní hrana svahů s křovinami a lesostepními ploškami
14. Bohdalec (Michle a Vršovice) - (45-46) - 148 - 5952b: vrch, dělí se na dvě části: a) západní (Tyršův vrch) - (45) - na svazích se zbytky přirozené doubravy, b) východní (u plynárny) - (45-46) - zčásti zastavěno, na svazích s J expozicí se zbytky xerotermních trávníků, svahy se S expozicí s nepřirozeným listnatým lesem (vysázen v letech 1928-38)
15.
Bohnice - (14) - 21, 22, 23, 24, 46, 47, 48 - 5852c
Bohnická viz. Troja - Bohnická terasa
16. Bohnické údolí - (13-14) - 21, 22 - PP - 5852c: svahy údolí s J expozicí na pravém břehu Bohnického potoka, místy se zbytky teras bývalých vinic, se skalními výchozy a plochami stepního a lesostepního charakteru a porosty křovin
17. Branické skály - (58) - 145, 146 - PP - 5952c: 2 části: a) Branické skály - prudké skalní stěny bývalého vápencového lomu a zbytky přirozených xerotermních společenstev typu skalní stepi a lesostepi na horní hraně a postranním hřbítku, b) Školní vrch - skalnatý vršek se zbytky ploch skalní stepi a lesostepi, na úpatí značně zruderalizovaný
18. Braník - (58) - 145, 146, 171, 170, 171, 172, 173, 196, 197 - 5952c
19. Bruska (Hradčany) - (28) - 120 - 5952
20. Břevnov - (26) - 87, 88, 89, 90, 91 - 5952a
21. Břevnov - Kajetánka - (26-27) - 89, 90 - 5952: historická zahrada se starými stromy
22. Břevnov - Sv. Markéta - (26) - 88 - 5952: bývalé hliniště v blízkosti břevnovského kláštera, zaniklá lokalita
23. Břevnov - U Jeptišky - (26) - ?? - 5952: hluboká cesta (Roubal, 1942), blíže neidentifikovaná lokalita
24. Březiněves - (5) - 7, 8, 9,10, 26 - 5852b
25. Bubeneč - (28) - 45, 46, 67, 68, 69 - 5852c
26. Bubenský rybník (Bubny) - (29) - ?? - 5852: v minulosti zasypaný rybník, blíže neidentifikovaná lokalita, pravděpodobně v Královské oboře
27. Bubny (Holešovice) - (29) - 69, 70, 93, 94 - 5852d
28. Bulovka (Libeň) - (16) - 71 - 5852d
29. Butovice (Jinonice) - (42) - 142, 143 - 5952c
30. Cibulka (Košíře) - (42) – 116, 117 - 5952a: areál bývalé usedlosti a historický park přírodního typu z počátku 19. století, na členitém terénu, s prameništěm, řadou staletých stromů a lučními plochami, v minulosti oblíbená přírodní lokalita
31. Cihelna v bažantnici (Hloubětín) - (32) - 75 - část PP - 5853c: bývalý lom na jílovce s významným paleontologickým nalezištěm a přilehlé pískovcové svahy s J expozicí se starým březovým porostem a nepřirozeným (akátovým) lesem
32. Cikánka [I a II] (Radotín) - (67) - 189, 190 - NPP - 6052a: rozsáhlá náhorní planina charakteru stepi (s kavyly) a xerotermní svah údolíčka s J a JZ expozicí charakteru skalní stepi a s porostem křovin, název se používal i v širším pojetí pro okolní území
33. Císařská louka (Smíchov) - (44) - 119, 120, 145, 146 - 5952b: rozlehlý plochý vltavský ostrov, z větší části využitý pro sportovní zařízení, břehy řeky regulované, volné plochy značně zruderalizované, podél břehu je řada starých topolů; v minulosti zde byly zaplavované louky a mokřady a tůně
34. Císařský ostrov (Bubeneč) - (13-14) - 45, 46, 67, 68, 69 - 5852c: plochý ostrov, protažený ve směru V - Z, při severním břehu s téměř přirozeným korytem Vltavy, sice s regulovanými břehy, ale za regulací jsou ponechány dosti přirozené tůňky, jižní břeh je tvořen umělým plavebním kanálem s regulovanými břehy (dostaven r. 1902), ve střední části ostrova je větší skupina starých mohutných topolů černých a několik dubů, náletově se šíří další dřeviny, u S břehu je i olšina, jinak je plocha ostrova pozměněná (zahrádkářské kolonie, sportoviště, čistírna odpadních vod)
35. Císařský ostrov - ÚČOV (Bubeneč) - (13-14) - 45, 46, 67, 68 - 5852c: rozsáhlý areál Ústřední čistírny odpadních vod s travnatými plochami, hrázemi, druhotnými výsadbami a náletovými dřevinami
36. Ctěnice (Vinoř) - (8) - 31 - 5853c
37. Ctirad (Radlice, Smíchov) - (43) - 145 - PP - 5952: skalnaté xerotermní vápencové svahy nad Zlíchovem se S, SV, V a JV expozicí, typu skalní stepi, částečně s křovinami, řada údajů z tohoto území bude lokalizována šířeji pojatými názvy jako „Dívčí hrady“, nebo „Zlíchov“
38. Čakovice - (6-7) - 27, 28, 29, 30, 53, 54 - 5853c
39. Černý Most - (33) - 100, 101, 102 - 5953a
40. Čimice - (14) - 23, 24, 48 - 5852d
41. Čimické údolí - (14) - 23 - PP - 5852d: údolí Čimického potoka, břidlicové svahy s J expozicí s buližníkovými skalkami a s xerotermními plochami stepního charakteru a xerotermním vřesovištěm, svahy se S expozicí s listnatým lesem, údolní luční niva
42. Čimický háj (Bohnice) - (43) - 47, 48 - 5852d: převážně listnatý les přirozeného charakteru s lesoparkovou úpravou na mírném svahu
43. Ďáblice - (5, 16) - 8, 9, 10, 26, 27, 28, 49, 50, 51 - 5852d
44. Ďáblický háj (= Ládví) - (15-16) - 25, 26, 49, 50 - část PP - 5852d: převážně listnatý les na buližníkovém hřbetu Ládví, u východního okraje lesa jsou bývalé lůmky zatopené vodou, uvnitř lesa je starý lom s významným geologickým fenoménem (PP), v lese více staletých stromů, hlavně dubů letních, na některých plochách nevhodné složení dřevin (dub červený aj.)
45. Dalejské údolí (Holyně, Řeporyje) - (55-57) - 165, 166, 167, 168 - část NPP - 5951d, 5952c: rozumí se údolí Dalejského potoka v úseku od Řeporyj po Holyni, které navazuje na západní část Prokopského údolí; jižně orientované svahy nad potokem se starými lomy tvoří NPP Dalejský profil
46. Dalejský potok (Hlubočepy, Holyně, Jinonice, Řeporyje, Třebonice) - (55-57) - 137, 138, 139, 142, 143, 144, 145, 165, 166, 167, 168, 170 - 5951d, 5952c: na území Prahy se nachází Dalejský potok v úseku od Třebonic po Hlubočepy, z větší části s přirozenými břehy a pobřežními porosty, niva většinou pozměněná, protéká Dalejským a Prokopským údolím a ústí do Vltavy
47. Dalejský profil (Holyně, Řeporyje) - (55) - 141, 142, 165, 166, 167 - NPP - 5951d, 5952c: vápencové, břidlicové i diabasové svahy a opuštěné vápencové lomy v Dalejském údolí s J expozicí, s řadou ploch a plošek typu skalní stepi a lesostepi, zbytek uměle zalesněn, většinou trnovníkem akátem
48. Dejvice - (26-27) - 41, 42, 43, 44,45, 64, 65, 66, 67, 68 - 5952a
49. Dívčí hrady (=Děvín) (Hlubočepy, Radlice) - (57) - 145 - část PR - 5952: vápencová skalní step na svazích k železniční trati nad Zlíchovem s J, JV, a JZ expozicí s nemnoha roztroušenými keři, na náhorní planině je zaniklá xerotermní pastvina s bývalými lůmky a křovinami
50. Divoká Šárka (Liboc) - (24, 25) - 41, 62, 63 - část PR - 5951b, d; 5851d; 5852c: významnější části: a) Džbán a Šestákova skála - buližníková skála tvořící levobřežní část soutěsky Šáreckého potoka (strana se severní expozicí je velmi chladná, místy s celoroční nepřítomností přímého oslunění), druhá strana návrší s J expozicí je xerotermní svah a skalka stepního typu, b) Dívčí skok - buližníkové skalní svahy a srázy na pravém břehu Šáreckého potoka s převážně S expozicí, s porosty vřesu, s břízami ale i s trnovníkem akátem, na náhorní části je xerotermní plocha s mírným sklonem k J s porosty vřesu a xerotermním trávníkem, c) Kozákova skála - buližníková skála tvořící pravobřežní část soutěsky Šáreckého potoka, s JZ expozicí, na náhorní plošině s mírným svahem s xerotermními trávníky stepního typu, d) Nebušická skála - buližníkový skalní hřbet se skalními stěnami v Purkrabském háji nad Šáreckým potokem, náhorní část hřbetu a svahy okolo skal s JZ, J a JV expozicí se zakrslou doubravou, na volných plochách s vřesovišti, e) Purkrabský háj - rozsáhlý, převážně listnatý les s příměsí borovice lesní, místy i s porosty trnovníku akátu a dubu červeného, u Nebušické skály a V od ní je to les kontinuální, f) nivy potoků - Šárecký potok od přehradní zdi nádrže Džbán a jeho levobřežní přítok (u koupaliště) mají přirozené břehy, v nivě je udržovaná i zpustlá louka a náletové porosty pobřežních dřevin; nepřirozené lesní porosty byly vysázeny v letech 1928-38
51. Dobrá Voda (Petrovice) - (63) - 204 - 5953c
52. Dolní Chabry - (4) - 5, 6, 7, 23, 24, 25, 26 - 5952d
53. Dolní Měcholupy - (32, 33) - 153, 154, 155, 179, 180, 181 - 5953a
54. Dolní Počernice - (19, 20) - 101, 102, 103, 104, 128, 129, 130, 131, 132 - 5953a, b
55.
Dolní Počernice - park - (33) - 129 - 5953a:
historický přírodní park v bývalé oboře, typu lužního lesa, se staletými stromy
pod hrází Počernického rybníka
Dolní Počernice - rybník viz. Počernický rybník
56. Dolní Šárka (Dejvice) - (12-13) - 44, 45 - část PP - 5852c: dolní úsek údolí Šáreckého potoka, 4 části: a) Duchoňská - buližníkový skalní suk nad Šáreckým potokem a navazující svahy s menší volnou plochou stepního charakteru, b) Šatovka - xerotermní stráň na svahu údolí stepního a lesostepního charakteru i s křovitými porosty s J a JZ expozicí, c) Žežulka - xerotermní stráň stepního charakteru na svahu údolí s J expozicí, bývalá pastvina, d) ostatní svahy údolí Šáreckého potoka - části s J expozicí místy využité na chaty a zahrady, jinak porostlé dosti přirozeným listnatým lesem a křovinami, část se severní expozicí převážně zalesněná, severně od sídliště Baba je kontinuální habrová doubrava
57. Drahanská rokle (= Drahanské údolí) (Bohnice) - (3) – 5, 6, 22, 23 - 5852c: zpočátku úzké, hluboko zaříznuté údolí ve směru V - Z, na dně s potůčkem, k S situované úbočí nepřirozeně zalesněné převážně smrkem, úbočí situované k J, kdysi významná xerotermní lokalita, dnes zcela zničená chatovou kolonií, probíhá zde S hranice Prahy
58. Dubeč - (49-50) - 128, 129, 130, 154, 155, 156, 157, 181, 182, 183 - 5953b
59. Dubeč - lom v Dubči - (49) - PP - 156 - 5953b: opuštěný lom v křídových slepencích, součást PP Rohožník - lom v Dubči
60. Dubeč - Rohožník - (49) - 155, 181 - PP - 5953b: křemencové návrší (ostroh) nad potokem Říčankou, v minulosti narušené lůmky, z větší části porostlé nepřirozeným lesem, na svahu s J expozicí se zbytky xerotermních ploch stepního charakteru; významná geologická lokalita je součástí PP Rohožník - lom v Dubči
61. Dubeč - Říčanský potok - (50) - 156, 157 - 5953: břehové porosty u Říčanského potoka s mohutnými vrbami navazující na lesní porost v jihozápadním cípu PP Lítožnice a drobný mokřad s porostem rákosu a vrb pod zemědělským objektem; průzkum zde, v trase navrženého silničního obchvatu, provedli Kůrka A., Moravec P. & Vonička P., 2000
62.
Dubeček (Dubeč) - (49) - 155, 181 - 5953a
Džbán viz. Divoká Šárka
Duchoňská viz. Dolní Šárka
63. Folimanka (Nové Město, Vinohrady) - (44) - 120, 121 - 5952b: břehy potoka Botiče a svahy údolí J a JZ expozice s xerotermními trávníky
64. Gabrielka (Dejvice) - (12) - 43 - 5852c: svahy Šáreckého údolí s převážně J expozicí (bývalé pastviny), nyní plochy xerotermních trávníků se stepními prvky
65. Háje (Chodov) - (62) - 177, 178, 179, 201, 202, 203 - 5953c
66. Hájek - (51) - 157, 158, 182, 183, 184 - 5953d: městská část, více údajů pochází ze dvou stanovišť: a) meliorační strouha - (51) - 183 - 5953: bezvodá travnatá strouha v polích s řídkým porostem vrb, průzkum bezobratlých metodou zemních pastí v trase navrženého silničního obchvatu provedli Kůrka A., Moravec P. & Vonička P., 2000, b) bažantnice - (51) - 183 - 5953: mladý smíšený, uměle vysazený porost v polích u odchovny bažantů v blízkosti polního hnojiště a zbytek starého ovocného sadu, průzkum bezobratlých metodou zemních pastí v trase navrženého silničního obchvatu provedli Kůrka A., Moravec P. & Vonička P., 2000
67. Haltýře (Troja) - (14) - 47 - PP - 5852d: údolí malého potůčku s prameništěm, svahy údolí SV expozice zarostlé vysázeným listnatým lesem, součást PP Havránka
68. Havránka (Troja) - (14) - 47 - PP - 5852d: volné xerotermní plochy s J, JV a JZ expozicí jednak s xerotermním vřesovištěm na výchozech buližníku, jednak s lesostepí, v horní části svahů jsou štěrkopískové uloženiny terasy bývalého koryta Vltavy a druhotně zalesněné pastviny; nejteplejší lokalita v Praze
69.
Hloubětín - (32) - 75, 76, 77, 98, 99, 100 - 5853c
Hloubětín - cihelna viz. Cihelna v bažantnici
70. Hlubočepy - (57) - 142, 143, 144, 145, 168, 169, 170, 171 - 5952c
71. Hodkovičky - (58) - 170, 171, 172, 194, 195, 196 - 5952c
72. Holešovice - (29) - 68, 69, 70, 71, 92, 93, 94 - 5852d
73. Holyně - (56) - 166, 167, 168 - 5952c
74. Homolka (Velká Chuchle) - (56-57) - 193 - PR - 5952c: 2 části: a) Homolka - homolovitý vápencový vršek s xerotermními svahy převážně J expozice v západní části území, převážně charakteru skalní stepi (západní část území), b) Přídolí - prostor bývalého lomu, dále skalnatý svah s J expozicí charakteru skalní stepi a xerotermní okraj lesa s dubem šipákem na diabasovém podkladu (východní část území)
75. Horní Počernice - (20 a 34 -35) - 77, 78, 79, 80, 81, 82, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 132, 133 - 5853c
76. Hostavice - (33) - 100, 101, 128, 129 - 5953a
77. Hostavice - V pískovně (Hostavice a Dolní Počernice) - (33) - 101 - PR - 5953a: zatopená bývalá pískovna a navazující rozsáhlejší mokřad s břehovými porosty
78. Hostivař - (47-48) - 151, 152, 153, 177, 178, 179 - 5953c
79. Housle (Lysolaje) - (12) - 19, 20 - PP - 5852c: hluboce zaříznutá bezvodá rokle ve směru V - Z, s inverzí, zastíněná vysázeným listnatým lesem, v předpolí rokle je ovocný sad s xerotermním trávníkem a podchycený pramen; v rokli jsou obnažené polohy spraší, křídových opuk a pískovců a proterozoických břidlic
80. Hrachovka (Troja) - (14) - 46 - 5852: zemědělská usedlost nedaleko Sklenářky, v okolí xerotermní stráň, louka a pole
81. Hrdlořezy - (31) - 97, 98, 126 - 5953a
82. Hrnčíře (Šeberov) - (73) - 222, 223, 244, 245 - 6053a
83. Hrnčířské louky [a rybníky] (Šeberov) - (73) -221, 222, 223 - PP - 5953c: soustava hospodářských rybníků na Kunratickém potoce s pobřežními porosty rostlin a přilehlými mokřadními loukami na bývalých prameništích s výskytem vrby plazivé (Salix repens ssp. rosmarinifolia) a dalších typických rostlin; rybníky Hrnčířský, Jordánek, Brůdek a Mlýnský
84. Hřebenka (Smíchov) - (43) - 90 - 5952a: svahy jižní expozice pod strahovskou plošinou, nad ulicí Na Hřebenkách, zastavěná, zaniklá lokalita
85. Hřebeny - neidentifikovaná lokalita (Klička L. lgt.), možná jde o Hřebenku.
86. Hvězda (Liboc) - (25) - 86, 87, 88 - PP - 5951b, 5952a: historická obora, rozčleněná pravidelnou sítí cest a průseků, v S části jsou strmější svahy se S expozicí s bikovou bučinou na pískovci, jinak náhorní plošina a mírné svahy úvalu potůčku s přirozeným listnatým lesem s převahou dubů, severní okraj obory u malého potůčku zahrnuje i mezofilní louku
87. Chaby - Krteň (Řeporyje, Třebonice) - (54) - 138 - 5951d: izolované návrší mezi Řeporyjemi a Třebonicemi s kostelíkem a hřbitůvkem na vrcholu, travnaté xerotermní svahy návrší s J a JZ expozicí
88. Chaby (Třebonice) - (40) - 138, 139 - 5951d
89. Chodov - (60-62) - 174, 175, 176, 177, 199, 200, 201 - 5953c
90. Cholupice - (71) - 217, 218, 219, 239, 240, 241 - 6052b
91. Cholupická bažantnice - (71) - 241 - PP - 6052b: historická bažantnice, listnatý les, při severním okraji místy zamokřený (dno bývalého rybníka), převážně s přirozenou skladbou dřevin a řadou staletých stromů, hlavně dubů letních, les kontinuální, v okolí zemědělská krajina
92. Chuchelský háj (Malá Chuchle a Velká Chuchle) - (57) - 169, 170, 193, 194 - část PR - 5952c, 2 části: a) diabasová skála - strmá skalní stěna převážně V expozice s příslušnými společenstvy organismů, typická lokalita českého poddruhu kosatce Iris aphylla ssp. bohemica, horní hrany skály se skalní stepí, b) listnatý les - svahy do údolí Vltavy s V expozicí s přirozeným listnatým suťovým lesem, na S okraji jsou svahy do bočního údolíčka se S expozicí, náhorní plošina je převážně doubrava, místy narušená cizími či nevhodnými dřevinami (smrk, dub červený, trnovník akát), les kontinuální
93. Chuchle - (57) - 169, 170, 192, 193, 194, 214, 215, 216 - 5952c: takto lokalizované dřívější nálezy mohou pocházet z území obou sousedících obcí (Velké nebo Malé Chuchle), nejpravděpodobněji šlo o území dnešní PP Chuchelský háj a tehdejší okolní stepní lokality
94. Chvalský lom (Horní Počernice) - (34) - 78 - PP - 5853c : opuštěný pískovcový lom, prostor uvnitř lomu je zčásti ruderalizován, stěny zarůstají náletovými dřevinami
95. Jabloňka (Libeň) - (15) - 47, 48, 69, 70 - PP - 5852d: břidlicové skalnaté svahy do údolí Vltavy s J expozicí, s plochami skalní stepi a lesostepi a se zakrslou doubravou
96. Jarov (Zbraslav) - (80) - 237, 267 - 6052: vlastní obec leží již mimo Prahu, na území Prahy je jen úzká část vltavského pobřeží, do databáze jsou proto zahrnuty jen ty druhy, které zjevně pocházejí z této části lokality
97. Jenerálka (Vokovice) - (26) - 64, 65 - PP - 5852c: buližníkový skalní hřbet ve směru V - Z, uprostřed údolí Šáreckého potoka, na Z konci se strmou skálou, na svahu s J expozicí se skalní stepí silně narušenou erozí, na dosti strmém svahu S expozice s habřinou
98. Jinonice - (42) - 115, 116, 141, 142, 143, 144 - 5952a - c
99. Jirny - (37) - 108 - 5954: vlastní obec leží již mimo Prahu, údaje s touto lokalizací jsou však zahrnuty v databázi, neboť v minulosti byly takto často lokalizovány nálezy z oblasti obce Klánovice, která vznikla později; ještě v roce 1914 je nynější klánovické nádraží na mapách označeno Jirny - Koloděje
100. Jirny - Klánovice - (36-37) - 135, 136 - 5954: souhrnný název bez přesnější lokalizace, pravděpodobně se jedná o část Klánovického lesa mezi oběma obcemi
101. Kampa (Malá Strana) - (28) - 91, 92 - 5952a: ostrov ve středu města s parkem a starými stromy, malý úsek neregulovaného břehu Vltavy
102. Karlín - (29-30) - 71, 93, 94, 95 - 5952d
103. Karlov (Nové Město) - (44) - 120, 121 - 5952
104. Karlovo náměstí - park (Nové Město) - (44) - 120 - 5952b: historický, typicky městský park s minimem přírodních prvků, se starými stromy, založen r. 1866
105.
Kbely - (18) - 30, 53, 54, 55, 75, 76, 77 - 5853c
Kinského zahrada viz. Petřín
106. Klamovka (Smíchov) - (43) - 117, 118 - 5952a: historický park přírodního typu, udržovaný, se starými stromy
107. Klánovice - (36) - 106, 107, 132, 133, 134, 135, 136 - 5954a
108. Klánovice - Úvaly - (36-37) - 5954a: souhrnný název bez přesnější lokalizace, pravděpodobně se jedná o část Klánovického lesa mezi oběma obcemi, Úvaly leží již mimo území Prahy
109. Klánovický les (Horní Počernice, Klánovice a Újezd nad Lesy) - (36-37) - 105, 106, 133, 134, 135, 136, 159, 160, 161, 162 - část PP - 5953b, 5954a: souhrnný název bez přesnější lokalizace, jde o nejrozsáhlejší lesní komplex v Praze, východní část leží již mimo území Prahy, ale veškeré údaje z oblasti Klánovického lesa jsou zahrnuté do databáze, viz. též Klánovický les - Blatov, - Cyrilov a - Štamberk
110. Klánovický les - Blatov (Horní Počernice, Klánovice a Újezd nad Lesy) - (35-36) - 104, 132, 133 - část PP Klánovický les - Blatov, Vidrholec - 5953b: významnější části: a) tůně a mokřady S od železniční trati, b) podmáčená doubrava s příměsí borovice lesní, c) hospodářské rybníky v lese s pobřežními porosty v lokalitě Nové Dvory, d) pískovcové návrší s doubravou s příměsí borovice lesní blíže osady Xaverov se stopami po drobných lůmcích, e) mokřadní louka podél Z okraje lesa
111. Klánovický les - Cyrilov (Klánovice a Jirny) - (37) - 136 - část PR - 5954a: pískovcový hřbet blíže osady Cyrilov s dnes zarostlými lůmky a s porosty borovice lesní, místy vřesoviště, osada Cyrilov leží na území Prahy, přilehlá část lesa leží již mimo území Prahy, zařazeno do databáze
112. Klánovický les - Štamberk (Klánovice a Újezd nad Lesy) - (36) - 135, 136,161, 162 - část PP Klánovický les - Blatov, Vidrholec - 5954: tůňky s rašeliníkem po obou stranách železniční trati
113. Klapice (Radotín) - (67-68) - 212, 213 - PR - 6052a, 2 části: a) převážně svahová šipáková doubrava, s porosty dubu pýřitého na xerotermních plochách, na svazích se S expozicí s dubohabřinou či habřinou (les kontinuální), na prudkém xerotermním svahu V expozice s lesostepními společenstvy a sutí, b) niva potoka na úpatí svahů
114. Klíčov (Prosek) - (17) - 74 - 5358: svahy J a JZ expozice s ovocnými sady, částečně zalesněné a zastavěné
115. Klimentka (=U Klimentky) (Smíchov) - (42) - 117 - 5952a: prostor bývalé cihelny s hřištěm, vývěr vody s obsahem solí a s nepatrnými zbytky slaniskové flóry, nedávno pramen zanikl, zaniklá lokalita
116. Kobylisy - (16) - 26, 48, 49, 50 - 5852d
117. Koloděje - (51) - 157, 158, 159, 184, 185 - 5953b
118. Koloděje - park - (51) - 158, 184 - 5953b: historický zámecký park přírodního typu se starými stromy a s rybníkem na potoce Rokytce
119. Kolovraty - (64-65) - 207, 208, 228, 229, 230, 250, 251, 252 - 5953d
120. Kolovraty - niva Říčanského potoka - (64) - 228 - 5359: Říčanský potok severozápadně od obce, s břehovými porosty s mohutnými vrbami, podmáčenými loukami a mokřadem s porostem rákosu (území bylo jinak lokalizováno i jako „Uhříněves - Prknovka“ - viz. tam), dále ve svahu pod tratí postupně od západu opuštěné pole (ruderál), starý ovocný sad a svah zalesněný akátem s příměsí původních listnatých dřevin, průzkum v trase navrženého silničního obchvatu provedli Kůrka A., Moravec P. & Vonička P., 2000
121. Komořany - (69-70) - 216, 217, 238, 239 - 6052a: název je často používán pro souvislý pás břehových porostů, luk a několika tůní vně regulace na komořanském břehu Vltavy (viz. též Modřany, Komořany)
122. Konvářka (Smíchov) - (44) - 145 - 5952
123. Kosoř - (67) - 211, 212 - 6051b: vlastní obec je již za hranicí Prahy, ale vzhledem k tomu, že takto byly lokalizovany i nálezy z blízkého okolí obce, které již na území Prahy leží, byla tato lokalita do databáze a přehledu lokalit zahrnuta
124. Košíře - (42-43) - 116, 117, 118 - 5952a
125. Košíře - Šmukýřka - (42) - 117 - 5952a: xerotermní travnaté stráně (bývalé pastviny) pod statkem, zčásti zarostlé křovinami
126. Košíře - U Šalamounky - (43) - 118 - 5952a: xerotermní travnaté a křovinaté svahy východně od usedlosti
127.
Kotlářka (Dejvice) - (27) - 66 - 5852c: okolí hřiště
v bývalé cihelně s travnatými svahy a plochami a s keři na sprašovém podkladu,
uvnitř městské zástavby
Kozí hřbety viz. Údolí Únětického potoka - Kozí hřbety
128. Královice - (65) - 184, 207, 208, 209 - 5953d
129. Královice - lesík - (65) - 208 - 5953: vrbový a topolový porost jižně od obce a jeho okraje v kontaktu s poli v bývalé odchovně bažantů a černá skládka v okolí silážních žlabů, průzkum v trase navrženého silničního obchvatu provedli Kůrka A., Moravec P. & Vonička P., 2000
130. Královská obora (= Stromovka) (Bubeneč) - (28) - 68, 69 - PP - 5852c-d: největší pražský park založený v inundační zóně řeky Vltavy, v místech bývalého lužního lesa, jehož prvky zde ve zbytcích přežívají, zejména ve vazbě na staré stromy; dále pás pobřežní vegetace u někdejšího slepého ramene Vltavy (Malá Říčka) s břehovými porosty bylin a dřevin, větší plochy udržovaných trávníků, veřejně přístupný od r. 1804
131. Královská obora - vrch Pecka (Dejvice) - (28) - 68 - PP - 5852c: izolovaný, geologicky významný vršek, z větší části porostlý nepřirozeným listnatým lesem s několika starými duby a jasany, na svahu J expozice s ploškami lesostepi
132. Krč - (59) - 147, 172, 173, 174, 197, 198 - 5952d
133. Krčský les (= Kunratický les, Michelský les) (Chodov, Kunratice, Michle) - (59-60) - 174, 175, 198, 199 - část PP - 5952d: rozlehlejší komplex dosti přirozeného listnatého lesa na poměrně plochém terénu, převážně dubového, některé části jsou zalesněny nepřirozeně (porosty smrku, dubu červeného a trnovníku akátu), svahy ke Kunratickému potoku jsou s písčitým podkladem, místy jen řídce zalesněné, s izolovanou otevřenou ploškou se zbytky xerotermní květeny (viz. též Údolí Kunratického potoka)
134. Křeslice - (63) - 203, 204, 225, 226 - 5953c
135. Kunratice - (60 a 72) - 174, 175, 198, 199, 200, 220, 221, 222 - 5952d
136. Kyje - (32) - 76, 77, 78,99, 100, 127, 128 - 5953a
137. Kyje - Kyjský rybník - (32) - 99, 100 - 5953a: hospodářský rybník, v letech 1978-79 vyčištěný a upravený, zlikvidován byl zejména mokřad ve východní části, nyní jen s velmi úzkými pobřežními porosty bylin u břehů, v letech 1982-96 byl v zahradě při severním břehu provozován světelný lapač (Veselý P. lgt.)
138.
Ladronka (Břevnov) - (26, 42) - 88 - 5952a: horní
část xerotermních svahů nad údolím Motolského potoka (pod Vypichem) západně od
bývalé usedlosti
Ládví viz. Ďáblický háj
139. Lahovice - (69) - 215, 216 - 6052a
140. Lahovice - Berounka - (68-69) – 215, 216 - 6052: část pravého pobřeží Berounky před soutokem s Vltavou
141. Lahovičky (Lahovice) - (69) - 215, 216 - 6052a
142. Lahovičky - Radotín - (69) - 215, 216 - 6052a: souhrnný název, jde nejspíše o okolí Berounky mezi těmito obcemi
143. Letná (Holešovice) - (28) - 68, 92 - 5952a
144. Letňany - (17) - 27, 28, 29, 51, 52, 53 - 5853c
145. Lhotka - (59) - 196, 197 - 5952d
146. Libeň - (16 a 30) - 48, 49, 50, 70, 71, 72, 73, 95, 96, 97 - 5852d
147. Libeň - Na Slovance - (16) - 49, 50 - 5852: jde o poloruderální plochu nad Slovankou
148. Liboc - (25) - 39, 61, 62, 63, 87, 88 - 5951b
149. Libuš - (59 a 71-72) - 197, 198, 219, 220 - 5952d
150. Libuš - tůň jihovýchodně od obce - (71,72) - 220 - 5952: tůň s bahnitými břehy a břehovými porosty, zaniklá lokalita
151. Lipany - (76) - 250, 251 - 5953d
152. Lipence - (79) - 234, 235, 236, 255, 256, 257, 258 - 6052a
153. Lítožnice (Dubeč) - (50) - 157 - PP - 5953b: tři hospodářské rybníky na Říčanském potoce s chudými pásy pobřežní vegetace, v sousedství jsou mokřady a mokřadní louka, na V část navazují svahy s málo přirozeným lesem a starý ovocný sad s xerotermním trávníkem; průzkum navržené trasy silničního obchvatu (Kůrka A., Moravec P. & Vonička P., 2000) se týkal lesního porostu v jihozápadním cípu PP Lítožnice s převahou dubu a s výsadbami borovice černé, borovice lesní, smrku ztepilého a jasanu ztepilého, lemovaného křovinatým pláštěm a navazujícího na pole
154. Lochkov - (68) - 191, 192, 213, 214 - 5952c
155. Lochkovský profil (Lochkov, Radotín) - (67) - NPP - 6051b, 6052a: 3 části: a) vršek (homolka) přímo u radotínské cementárny, svahy převážně s J expozicí, silně xerotermní, zčásti narušené při úpravě silnice a dlouho negativně ovlivňované spadem cementového prachu, ještě v padesátých letech nejvýznamnější naleziště reliktních druhů hmyzu v Českém krasu, b) střední část hřbetu s významnými paleontologickými nalezišti a s plochami skalních stepí a lesostepí a s porosty křovin, c) návrší blíže velkému vápencovému lomu se skalkami, sutěmi, xerotermní svahy s J, JV a JZ expozicí a partie na vrcholu charakteru skalní stepi; celý tento stepní a lesostepní areál byl do šedesátých let mnohem rozsáhlejší (jde vesměs o bývalé pastviny), později byl zalesněn monokulturou borovice lesní; průzkum navržené trasy západní varianty silničního obchvatu (Moravec & Vonička, 1999) se týkal východního a severovýchodního okraje NPP a byl zaměřen na svahy v této části, porostlé mladými porosty s převahou břízy a fragmenty dubohabrových hájů a na okraje pole na severovýchodní hraně svahu při hranici chráněného území
156. Lysolaje - (12) - 19, 20, 43, 44 - 5852c
157. Lysolaje - pískovna - (12) - 44 - 5852c: areál bývalé pískovny na J okraji obce, na kolmých stěnách jsou zachovalé odkryvy nadložní spraše a štěrkopísku, dno zčásti zavezeno navážkou a ruderalizováno, v další části je hřiště
158. Malá Chuchle - (57) - 169, 170, 193, 194 - 5952c
159. Malá Ohrada (Stodůlky) - (41) - 141 - 5951d
160. Malá Ohrada - Albrechtův vrch (Stodůlky) - (41) - 141 - 5951d: diabasový hřbítek nad Prokopským potokem s xerotermními svahy se skalní stepí J a JZ expozice
161. Malá Strana - (27) - 91, 92 - 5952a
162. Malešice - (31) - 96, 97, 98, 124, 125, 126, 127 - 5953a
163. Maniny (Holešovice) - (29) - 70, 71 - 5852: v minulosti přirozené neregulované břehy Vltavy, bývalo zde vojenské cvičiště, po první světové válce byla provedena úprava koryta řeky a okolí, v Holešovicích vybudovány nábřežní zdi a přístav
164. Mariánské bašty (Hradčany) - (27) - 91 - 5952: bývalé barokní opevnění bylo počátkem 20. století zbouráno, zachovaly se jen čtyři bašty a Písecká brána
165. Meandry Botiče (Hostivař a Záběhlice) - (47, 48) - 151, 177, 178 - PP - 5953: přirozený tok potoka Botiče od Hostivařské přehrady po park Práče v Záběhlicích s meandry a břehovými porosty, niva zčásti s vlhkými loukami, svahy údolí s nepřirozeným lesem, pod Toulcovým dvorem je na úpatí strmého svahu protáhlá tůň a mokřad souběžně s potokem (bývalá vrbovna), s bohatými porosty pobřežních rostlin a malou plochou olšiny a lužního lesa (měkký luh) se starými stromy
166. Michle - (45) - 147, 148, 149, 173, 174, 175 - 5952d
167.
Michle - Reiknechtka - (45) - 147 - 5952: bývalá xerotermní
pastvina, zaniklá lokalita
Milíčov viz. Milíčovský les a rybníky
Milíčovské rybníky viz. Milíčovský les a rybníky
168.
Milíčovský les a rybníky (Újezd) - (62) - 201, 202, 203 -
PP - 5953c: 2 části: a) hospodářské rybníky (Milíčovský (Nový) rybník,
Kančík, Homolka a Vrah), z nichž jeden (Homolka), je ponechán v relativně co
nejpřirozenějším stavu s většími porosty vodních a pobřežních rostlin, ostatní
rybníky jen s úzkými pruhy pobřežního rostlinstva, rybník Vrah je současně
retenční nádrží; dále přilehlé přirozené luční plochy a mokřady, tůňky a vodní
příkopy, na hrázích rybníků jsou staleté duby letní a staré vrby, b) přirozený
listnatý les lužního typu (tvrdý i měkký
luh), převažuje doubrava s více starými duby letními
Milíčovský les viz. Milíčovský les a rybníky
169. Miškovice - (7) - 12, 29, 30, 31 - 5853c
170. Modřanská rokle (Libuš, Modřany, Písnice) - (70-71) - 217, 218, 219 - PP - 5952d: dosti ostře zaříznuté údolí Libušského potoka ve směru V - Z, v horní části rozvětvené k Libuši a k Písnici, u Písnice s hospodářským rybníkem, na rozvětvení je retenční nádrž, jinak je potok převážně s přirozenými břehy, niva s přirozenými porosty olší a jasanů; úbočí údolí s J expozicí je uměle zalesněné převážně trnovníkem akátem, místy jsou tyto porosty převáděné na porosty borovice lesní (toto úbočí bylo ještě na přelomu století převážně xerotermní pastvinou a významnou entomologickou lokalitou), úbočí se S expozicí je nevhodně zalesněné smrkem
171.
Modřany - (58 a 70) - 194, 195, 196, 216, 218, 219 - 5952c:
městská část, ale název je často používán pro souvislý pás břehových porostů,
luk a několik tůní vně regulace na modřanském břehu Vltavy
Modřany - Komořanské louže viz. Modřany, Komořany
172. Modřany, Komořany - (58 a 70) - 216, 238 - 5952c: městské části, ale název se často používá jako souhrnný název pro souvislý pás břehových porostů, luk a několik tůní vně regulace na modřanském a komořanském břehu Vltavy
173. Motol - (41-42) - 86, 87, 88, 89, 114, 115, 116 - 5951b
174. Motol - golf - (41-42) - 115, 116 - 5951b: mírné svahové úbočí Motolského údolí se S expozicí, mírně zvlněné, s přirozenými listnatými lesíky a s travnatými plochami (bývalé pastviny a vojenské cvičiště) většinou změněnými na golfové hřiště, z tehdejší pastviny uvádí několik nálezů Roubal (1948); část plochy byla v roce 2000 vyhlášena jako VKP pod názvem Step nad golfovým hřištěm
175. Motol - písčiny (Motol, Řepy) - (41) - 86, 87, 114, 115 - 5951b: mírné svahové úbočí Motolského údolí pod Bílou Horou s J expozicí, s písčitým podkladem (západní část byla v minulosti zničena výsypkou zeminy ze stavby metra)
176. Motol - Kalvárie - (41) - 114, 115 - PP - 5951b: diabasové vršky po obou stranách Plzeňské ulice, 2 části: a) jižní vršek, skála se S expozicí, na vrcholu s kamenným křížem, s xerotermními prvky, b) severní vršek, s J a JZ expozicí, na xerotermní stráni se společenstvem skalní až pustinné stepi
177. Motol - Motolský ordovik - (41) - 115 - PP - 5951b: geologický fenomén, odkryv ordovických křemenců a břidlic v zářezu železniční trati, křovinatý porost, na okraji listnatý háj, písčité půdy
178. Motol - V úvalu - (41) - 115, 116 - 5951b: drobná xerotermní ploška stepního charakteru uprostřed vilové zástavby
179. Na Skalce (Smíchov) - (43) - 119 - 5952: městský park na terénní vyvýšenině, s cestami a jezírkem, ve východní části se nachází souvislejší porost dřevin
180. Nad mlýnem (Dejvice) - (12) - 65, 66 - PP -5852c: skalnatý ostroh a svah údolí nad Šáreckým potokem s J expozicí, se skalní stěnou, skalní stepí a lesostepí a xerotermním trávníkem, dále postranní mělké údolíčko a plochy se skalní stepí a lesostepí, s křovinami a ovocným sadem
181. Nad závodištěm (Velká Chuchle) - (69) - 195, 215 - PP - 5952: svah nad chuchelským závodištěm, významný geologický profil, druhotný porost trnovníku akátu a borovice černé
182. Nebušice - (11 a 25) - 39, 40, 41, 42, 43, 62, 63 - 5851d
183. Nedvězí - (65) - 208, 230, 231, 253 - 5953d
184. Nedvězí - Mýto - (66) - 231, 253 - PR - 5953d: údolí a niva potoka Rokytky, s vlhkou loukou (ochranné pásmo vodovodu), na úbočí se S expozicí s přirozeným listnatým lesem (dubohabřina), na úbočí s J expozicí bývalá xerotermní pastvina (dnes zastavěná chatami) a se skalkami zalesněnými zčásti doubravou, zčásti trnovníkem akátem
185. Netluky (Uhříněves) - (50) - 182, 183, 206, 207 - 5953d: osada se statkem, údaje pocházejí ze dvou lokalit: a) rybníček v areálu statku, s bahnitými břehy a minimem přírodních prvků, b) drobný mokřad uprostřed polí s malým rákosištěm a přilehlý vrbový porost u strouhy (přítok rybníčka) v blízkosti oplocené odchovny bažantů v uměle vysázeném remízku (smrk, borovice), průzkum v trase navrženého silničního obchvatu provedli Kůrka A., Moravec P. & Vonička P., 2000
186. Nové Butovice (Stodůlky) - (42) - 115, 116, 141, 142 - 5952
187. Nové Město - (14-15 a 44-45) - 92, 93, 120, 121 - 5952b
188. Nové Město - Botanická zahrada [Na Slupi] - (44) - 120 - 5952b: udržovaná svahová účelová zahrada Karlovy university s JZ expozicí, založena v roce 1897 na místě bývalé šlechtické Společenské zahrady; dnes je uvnitř městské zástavby
189. Nové Město - Na Slupi - (44) - 120 - 5952: pravděpodobně jde o areál nynější Botanické zahrady
190. Nové Město - Viničná ulice - (44) - 120 - 5952b: areál Přírodovědecké fakulty University Karlovy, sousedící s Botanickou zahradou
191. Nusle - (45) - 120, 121, 146, 147, 148 - 5952b
192. Okrouhlík (Libeň) - (15) - 49 - PP - 5852d: pískovcové skalky a písčiny s J expozicí, nedávno část zalesněná doubravou, další část s xerotermním trávníkem
193. Olšanské hřbitovy (Žižkov) - (30) - 94, 95, 122, 123 - 5952b: udržované hřbitovy s alejemi starých listnatých stromů, nejstarší dochovaný, II. hřbitov byl založen koncem 18. století v místě bývalých zahrad
194. Olšany (Žižkov) - (29-30) - 94, 95, 122, 123 - 5952b
195. Opatřilka - Červený lom (Hlubočepy, Holyně, Jinonice) - (56) - 141, 142, 166, 167 - PP - 5952c: skalnaté vápencové svahy, převážně s J expozicí, charakteru skalní stepi, zčásti skalní stěny, menší část zalesněna nepřirozeným lesem
196. Ořechovka (Střešovice) - (27) - 66 - 5952a
197. Ostry p. Troja - (13) - 21, 22, 46 - 5852: přesněji neidentifikovaná lokalita, pravděpodobně půjde o lokalitu Zámky nebo Podhoří (Doubrawa, 1889)
198. Palmovka (Libeň) - (30) - 71, 72 - 5852
199. Panenská (Střešovice) - (27) - 90 - 5952a: (Roubal, 1942)
200. Panenská - Malovanka (Břevnov, Střešovice) - (27) - 90 - 5952a: (Roubal, 1942)
201. Pankrác (Nusle) - (45) - 120, 121, 146 - 5952b, d
202. Petrovice - (48-49 a 62-63) - 178, 180, 203, 204 - 5953c
203. Petřín (Malá Strana, Smíchov) - (27 a 43) - 90, 91 - část PP - 5952a: 5 částí: a) Kinského zahrada - udržovaný park přírodního typu na svazích vrchu Petřína s JV expozicí s partiemi listnatého lesa, v horní části se solitérními pískovcovými skalkami, veřejnosti přístupná od r. 1836, b) Lobkovická zahrada - udržovaný park na dosti strmém svahu se S expozicí, v minulosti architektonicky řešený (barokní zahrada u paláce), dnes spíše přírodního typu, c) Seminářská zahrada - udržovaný park se SV a J expozicí, převážně ovocný sad s xerotermními plochami, d) Strahovská zahrada - klášterní zahrada, mimo skalní a lesní partie (viz. dále) ovocný sad na náhorní plošině a na svahu se SV expozicí, e) Petřínské skalky - PP - horní část svahů Petřína v zahradách Seminářské, Lobkovické a Strahovské s výchozy pískovcových skal a s přirozeným kontinuálním listnatým lesem
204. Písnice - (71-72) - 219, 220, 221, 241, 242, 243 - 6052b
205. Pitkovice - (63) - 204, 205, 226, 227 - 5953c
206. Pitkovická stráň - (63) - 204 - PP - 5953c: skalnatý břidlicový hřbet na pravém břehu Pitkovického potoka, s bývalým lůmkem, charakteru skalní stepi až lesostepi, po spádnici s úzkým pruhem mladší výsadby dubů (jde o výjimečně zachovalý zbytek dřívějších rozsáhlých xerotermních pastvin na svazích mělkých údolí potoků ve východní části Prahy, dnes vesměs nevhodně zalesněných)
207. Pitkovické údolí (Křeslice, Petrovice, Pitkovice) - (63) - 203, 204 - 5953c: rozumí se část mělkého údolí Pitkovického potoka v úseku od Pitkoviček po soutok s Botičem a Dobrou vodou, jde o přirozeně meandrující potok s pobřežními porosty dřevin, niva z větší části s vlhkými loukami, svahy údolí, kdysi xerotermní pastviny, jsou zalesněné nepřirozeným lesem (mimo Pitkovickou stráň a blízké okolí)
208. Pitkovičky (Pitkovice) - (63) - 204, 205, 226, 227 - 5953c
209. Počernický rybník (Dolní Počernice) - (33-34) - 129, 130 - PP - 5953b: hospodářský rybník dosti přirozeného charakteru s bohatými porosty rákosin a jiných pobřežních a vodních rostlin na bahnitých i písčitých březích, na hrázi se starými stromy
210. Pod školou (Hlubočepy) - (57) - 145 - PP - 5952c: opuštěný vápencový lom s geologickým profilem, dno je znehodnoceno navážkou
211. Pod Žvahovem (Hlubočepy) - (58) - 145 - PP - 5952c: vápencové skalnaté úbočí mezi zářezem železniční trati a ulicí Na Zlíchově s JV expozicí charakteru skalní stepi
212. Podbaba (Dejvice) - (13) - 45 - 5852c: městská část, v některých případech byly takto lokalizovány nálezy nejen z Podbabských skal, ale i z cihelny v Sedlci
213. Podbabské skály (Sedlec) - (13) - 45 - PP - 5852c: břidlicové skalní svahy; s J expozicí do Šáreckého údolí jsou charakteru skalní stepi a lesostepi s křovinami; skály nad železniční tratí do údolí Vltavy s JV expozicí, na horních okrajích částečně se sprašovou návějí a zbytkem drnové stepi, v severní části sousedí s areálem bývalé sedlecké cihelny
214. Podbělohorská (Břevnov, Motol, Smíchov) - (42) - 89 - 5952a: svahové, parkově upravené plochy na opukovém podkladu nad Podbělohorskou ulicí s J expozicí, s volnými xerotermními plochami typu skalní stepi
215. Podhoří (Bohnice, Troja) - (13) - 22, 46 - PR - 5852c: společenststva skal a skalních stepí na proterozoických břidlicích, v horní části zbytky sprašové návěje, 3 části: a) severní část - strmé skalnaté svahy s JZ expozicí se společenstvy skalních stěn a skalní stepi, b) jižní část - strmější xerotermní svahy s JZ a J expozicí, charakteru skalní stepi a lesostepi s křovinami, c) zaříznutá skalní inverzní rokle s malým potůčkem mezi oběma částmi
216. Podolí - (44) - 120, 145, 146, 172 - 5952c
217. Podolí - Kavčí Hory - (44) - 146 - 5952d: horní partie svahů do údolí Vltavy a bočního údolí (ulice Ke Hlásce), xerotermní, s J a JZ expozicí, s plochami stepního charakteru, obklopené starými ovocnými sady a různými sadovnickými úpravami
218. Podolský profil - (44) - 146 - PP - 5952d: skalnaté svahy bývalého vápencového lomu nad plaveckým stadionem, značně pozměněné nedávnými terénními úpravami, se zbytky přirozených xerotermních plošek (významná geologická lokalita)
219. Požáry (Řeporyje) - (55) - 166 - NPP - 5951: opuštěný vápencový lom s geologickým profilem
220. Praha - (1-81) - 1-268 - 58-6051-54: mnoho, zejména starých údajů, má pouze tuto podobu a postrádá další upřesnění lokality, potom může být důležité, z kterého z následujících období údaj pochází: a) Praha do r. 1922 - (A - D) - 5952a-b: plocha města, kolem 21 km2 byla omezena jen na dnešní centrum (části Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad, Holešovice - Bubny a Libeň, tj. Praha I - VIII), b) Praha v letech 1922-67: v roce 1922 byla rozšířena o 38 obcí, rozloha 172 km2, c) Praha v letech 1968-73: v roce 1968 rozšířena o řadu sousedních obcí na rozlohu 297 km2, d) Praha od r. 1974 do současnosti: dnešní rozloha Prahy je 496 km2
221.
Praha - Belveder (Zbraslav) - (80) - 237, 259 -
6052: název uvádí Lokaj (1868), možná jde o
tuto zbraslavskou lokalitu, dnes ovšem již pozměněnou (park, zástavba)
Praha - město viz. Praha
222. Praha - okolí - (1-81) - 58-6051-54: tato lokalizace může být v různých obdobích územního vývoje Prahy chápána různě, jelikož však jsou takto v naprosté většině označeny staré nálezy, považuje se tehdejší pražské okolí za součást dnešního území Prahy (stav od r. 1974)
223. Praha - za branou - (A) - 5952: pravděpodobně je míněna Strahovská brána (viz. tam), popřípadě Strahov
224. Praha 2 - (29, 44, 45) - 5952: městský obvod č. 2
225. Praha 5 - (38-44, 53-58, 67-69, 78-80) - 59-6051-52: městský obvod č. 5
226. Praha 6 - (1-2, 9-13, 22-28, 40-41) - 58-5951-52: městský obvod č. 6
227. Praha 7 - (13-15, 28, 29) - 58-5952: městský obvod č. 7
228. Praha 8 - (3-6, 13-17, 29, 30) - 58-5952-53: městský obvod č. 8
229. Praha 9 - (6-8, 16-21, 30.37, 50-52) - 58-595354: městský obvod č. 9
230. Praha 10 - (31-33, 45-52, 62-66, 75-77) - 5952-53: městský obvod č. 10
231. Praha 10 - Pod altánem (Vršovice) - (46) - 123, 124 - 5952
232. Praha II - V jirchářích 10 (Staré Město) - (28) - 92 - 5952: ulice V jirchářích
233. Praha VII - viz. Holešovice, Bubny, pražská čtvrť (staré číslování)
234. Praha VIII - viz. Libeň, pražská čtvrť (staré číslování)
235. Praha IX - viz. Vysočany, pražská čtvrť (staré číslování)
236. Praha XI - viz. Žižkov, pražská čtvrť (staré číslování)
237. Praha XII - viz. Vinohrady, pražská čtvrť (staré číslování)
238. Praha XIII - viz. Záběhlice, Strašnice, Hostivař, pražská čtvrť (staré číslování)
239. Praha XIV - viz. Michle, Krč, Nusle, pražská čtvrť (staré číslování)
240. Praha XVI - Pod Spiritkou (Smíchov) - (42-43) - 89 – 5952: lokalita východně od Císařky
241. Praha XVI - viz. Smíchov, Radlice, Hlubočepy, Chuchle, pražská čtvrť (staré číslování)
242. Praha XVII - viz. Jinonice, Košíře, Motol, pražská čtvrť (staré číslování)
243. Praha XVIII - viz. Břevnov, Liboc, Střešovice, pražská čtvrť (staré číslování)
244. Praha XIX - viz. Dejvice, pražská čtvrť (staré číslování)
245. Prokopské údolí - Hlubočepy (úsek v katastru Hlubočep) - (57) - 145, 145 - PR - 5952c: významnější části: a) U jezírka - okolní xerotermní plochy s J expozicí typu skalní stepi u jezírka v bývalém lomu, b) Hřebenáč - skalnatá stráň a izolovaný skalní vápencový suk s kolmými stěnami, svahy převážně s J expozicí se skalní stepí, c) Manychův vrch - skalnaté vápencové návrší s J expozicí, na úpatí se sutěmi, se společenstvy skalních stěn, skalních stepí a s křovinami, d) Skořepina - skalnaté vápencové návrší s J expozicí typu skalní stepi a s porosty keřů, na S straně, kdysi odtěžené lomem, s kolmou stěnou, e) Bašta, Nad hřbitovem - převážně k J situovaný pás strání na vápenci, převážně charakteru skalní stepi, při úpatí se skalkami a zakřovněnými sutěmi, v sousedství nepřirozený les, f) Bílá rokle - k J situovaná rozvětvená erozní rokle v jílovitém podloží, převážně xerotermního charakteru, na úbočí se SV expozicí s malou plochou vřesoviště, v okolí bývalé pastviny, nyní xerotermní trávníky
246.
Prokopské údolí - Jinonice (úsek v katastru Jinonic) - (56)
- 141, 142, 143 - PR - 5952c: významnější části: a) diabasový lom Kační -
okolí bývalého lomu se zbytky skalní stepi na horní hraně, okolí s nepřirozeným
smíšeným lesem, b) Hemrovy skály - velký protáhlý diabasový hřbet ve směru V -
Z, na úbočí se S expozicí převážně s doubravou, na úbočí s J expozicí se skalní
stepí typu pustinné stepi, na V okraji s ovocným sadem s xerotermními trávníky,
c) Bílé skály - vápencové skalní suky proti Nové Vsi a travnaté svahy typu
skalní stepi s JZ expozicí, d) rokle u Nové Vsi - úzká rokle ve směru V -
Z s křovinami zarostlými svahy (dříve s xerotermními trávníky), významná
paleontologická lokalita, e) Nad koupalištěm - prudké skalnaté vápencové svahy
převážně s J expozicí se zbytky krasových jeskyněk, se skalními společenstvy
organismů, při horní hraně svahů plochy charakteru skalní stepi a porosty
křovin, f) Homolka u Klukovic - homolkovité vápencové návrší se S, Z a JZ
expozicí, na S úbočí nevhodně zalesněné borovicí černou se zbytky Sesslerieta,
na Z straně se skalní stěnou s jeskyní, na JZ straně se svahy typu skalní stepi,
g) Dalejský háj - převážně přirozený kontinuální listnatý les, zčásti suťový
(hlavně doubrava a dubohabřina) na svazích se S expozicí, h) Dalejský háj -
skalky - vápencové skalní suky se skalními stěnami se S a SZ expozicí,
pod stěnami jsou sutě, na osluněné horní hraně skal plošky typu skalní stepi
a lesostepi, i) svahová plocha s J expozicí na vápenci Z od Prokopského lomu (=
Dalejská lada) - kamenitá plocha typu skalní stepi, j) niva Prokopského potoka
od Butovic po Klukovice - tok potoka i jeho niva jsou vesměs značně pozměněné
různými technickými zásahy, k) Stydlá voda
- prameniště (u studánky) nad podchodem železnice
Prokopské údolí - Klukovice viz. Prokopské údolí - Jinonice
247. Prosecké skály - (16) - 72, 73 - PP - 5852d: pískovcové skalky a svahy s umělými jeskyněmi a chodbami, na písčitých svazích J expozice s xerotermními trávníky, z velké části ruderalizované a zarostlé nepůvodními keři (kustovnice aj.)
248. Prosek - (16-17) - 50, 51, 52, 72, 73, 74 - 5853c
249. Přední Kopanina - (10) - 16, 17, 39, 40, 41 - 5851d
250. Radlice - (43) - 117, 118, 143, 144, 145 - 5952c
251. Radlice - cihelna - (43) - 144, 145 - 5952: kolmé hlinité stěny a ruderální společenstva na skrývkách v areálu hliniště cihelny
252. Radlice - Pod Malvazinkami (= Na Farkáně) - (43) - 118 - 5952a: úbočí údolí s J expozicí nad Radlickou ulicí, xerotermní svahy stepního a lesostepního charakteru v bývalém ovocném sadu
253. Radotín - (67-68) - 189, 190, 191, 211, 212, 213, 214, 215, 216, 234, 235, 236 - 6052a
254. Radotín - Lahovská - (68) - 214 - 6052a: volné ruderalizované plochy nad vodárnou nad vyústěním Radotínského tunelu, které mají vzhledem ke své expozici a svažitosti v současné době stepní charakter, horní okraje plochy přiléhající k Višňovce jsou zaváženy odpadem (Moravec & Vonička, 1999)
255. Radotín - Lahovská - Višňovka - (68) - 214 - 6052a: starý ovocný sad jižně od okraje osady, přiléhá k volným ruderalizovaným plochám stepního charakteru, jsou zde porosty třešní, jabloní, hlohů a dalších dřevin a zanedbané loučky
256. Radotínské skály - (67-68) - 213 - PP - 6052a: náhorní plošina s křovinami a lesostepí a prudké skalnaté vápencové svahy s J expozicí přímo proti cementárně (dříve dlouhodobě silně ovlivňované cementovým prachem) s částečně degradovanou skalní stepí
257.
Radotínské údolí (Radotín, Kosoř, Zadní Kopanina) - (67) -
188, 189, 190, 211 - část PR - 5951d, 6051b: vápencová oblast, úsek údolí
Radotínského potoka a Mlýnského potoka s různými typy biotopů v těchto
významnějších částech: a) levobřežní svahy nad Špačkovým mlýnem se skalami,
skalní stepí, lesostepí a teplomilnou doubravou (les kontinuální),
b) pravobřežní svahy nad Špačkovým a Rutickým mlýnem s převážně S expozicí
s přirozeným suťovým lesem a skalkami (les kontinuální), c) levobřežní svahy nad
Radotínským potokem od Chotče k soutoku s Mlýnským potokem s J expozicí se
skalami, plochami skalní stepi, lesostepi a teplomilné doubravy (les
kontinuální), d) Kopaninský les - skalnaté svahy údolí s lesostepními ploškami,
náhorní plošina s teplomilnou doubravou, e) nivy potoků se soustavou mlýnských
náhonů, rybníčků, s loukami a pastvinami
Radotínské údolí - Cikánka - viz. Cikánka I a II
258.
Radotínské údolí - Kosořská stráň (= Černá rokle) (Kosoř) -
(67) - 212 - PP - 6051: na hranicích území Prahy, zahrnuto do databáze;
prudké skalnaté svahy Radotínského a Kosořského údolí, místy plochy skalní
stepi a lesostepi a zakrslá doubrava
Radotínské údolí pr. Zadní Kopanina - viz. Radotínské údolí
259. Roztocký háj (Roztoky u Prahy) - (2) - PR - 3, 4, 20, 21, 22 - 5852c: komplex kontinuálního dubového a dubohabrového háje leží již za hranicemi Prahy, tvoří však spolu s Tichým údolím a s přilehlými PP Údolí Únětického potoka a Sedlecké skály větší souvislé, přírodně zachovalé území, které bylo v některých případech uváděno pod názvy Tiché údolí nebo i Suchdol; vlastní Roztocký háj má 2 části: a) Velký háj - náhorní plošina s listnatým lesem (místy nepřirozeným) i s volnými travnatými plochami, na svazích k Vltavě se Z expozicí a do Tichého údolí se S expozicí s přirozenou doubravou, b) Malý háj - svahový listnatý les přirozeného složení s převážně J a JV expozicí
260. Roztoky u Prahy - (2) - 3, 4 - 5852c: obec již za hranicí Prahy, do databáze byly zahrnuty takto lokalizované údaje pouze v případech, kdy se zjevně týkají Roztockého háje
261. Ruzyně - (22-24) - 35, 36, 37, 38, 39, 59, 60, 61, 62, 63, 84, 85, 86, 87 - 5951b
262. Ruzyně - Jiviny (Ruzyně, Zličín) - (24 a 40) - 84, 85 - 5951b: mokřadní okraje retenční nádrže Jiviny a nedaleký malý zbytek přirozené nivy Litovického potoka s vrbami
263. Ruzyně - VÚRV - (24) - 61, 62, 85, 86 - 5951b: areál Výzkumného ústavu rostlinné výroby, kde byl též od roku 1971 v provozu světelný lapač (Novák I. a Honěk A. lgt.)
264.
Řeporyje - (54) - 138, 139, 140, 164, 165, 166, 167, 190 -
5951d
Řeporyje - Daleje viz. Dalejský profil a Dalejské údolí
Řeporyje - Mušlovka viz. Dalejský profil a Dalejské údolí
265. Řepy - (40) - 85, 86, 87, 113, 114 - 5951b
266. Salabka (Troja) - (14) - 46 - PP - 5852c: větší plocha xerotermního vřesoviště na svahu s převážně SZ expozicí
267. Santoška (Smíchov) - (43) - 119 - 5952a: historický park se starými stromy
268.
Satalice - (19) - 55, 56, 77, 78, 79 - 5853c
Satalice - obora viz. Bažantnice v Satalicích
269. Sedlec - (13) - 21, 45, 46 - 5852c: městská část, řada údajů takto lokalizovaných pocházela ze sprašového hliniště bývalé sedlecké cihelny v jižní části území; dnes je tento areál zarostlý a zpustlý (viz. též Podbaba)
270.
Sedlecké skály (Sedlec, Suchdol) - (13) - 21 - PP -
5852c: skalnaté svahy na levém břehu vltavské soutěsky na severu Prahy, strmé
břidlicové stráně s příslušnými skalními společenstvy organismů, při horní hraně
místy s malými plošinami stepního charakteru, místy pozůstatky štěrkopískové
vltavské terasy, značné
plochy křovin, podle expozice různá, mikroklimaticky podmíněná stanoviště
Seminářská zahrada viz. Petřín
271. Skalka (Smíchov) - (42) - PP - 5952a: křemencový hřeben s bývalými lomy, porostlý acidofilní doubravou se starými duby, na svazích s J expozicí se zbytky xerotermních trávníků
272. Sklenářka (Troja) - (13) - 46 - 5852c: xerotermní návrší u bývalého viničného domku stejného jména s J expozicí charakteru skalní stepi a lesostepi, zčásti s hustým porostem křovin, název je někdy používán v širším pojetí i pro navazující Bohnickou terasu (viz. Troja - Bohnická terasa); pod Sklenářkou byla asi do padesátých let význačná xerotermní mez Z expozice se sprašovým podkladem, dnes již zcela zarostlá křovinami
273. Slavičí údolí [a Malý háj] (Lochkov, Radotín) - (68) - 213, 214 - PR - 6052a: významnější části: a) svahy údolí potůčku se SZ a JV expozicí s přirozeným kontinuálním listnatým lesem, b) niva potůčku s vlhkou i sušší loukou, c) skalnatý diabasový hřbítek s vegetací typu skalní stepi a lesostepi; průzkum navržené trasy západní varianty silničního obchvatu (Moravec & Vonička, 1999) se týkal severozápadního výběžku PR Slavičí údolí s lemovými porosty dubu a javoru babyky a s pasekou hustě zarostlou křovinami a okrajů polí s ruderální vysokobylinnou vegetací při hranici chráněného území
274. Slivenec - (42) - 166, 167, 168, 169, 190, 191, 192 - 5952c: městská část, mnoho údajů pochází z areálu bývalé městské skládky, která leží v místě opuštěných vápencových lomů, částěčně i v katastrálním území Velké Chuchle, severně od PR Homolka
275. Smíchov - (43-44) - 89, 90, 91, 92, 117, 118, 119, 120, 145, 146 - 5952a
276. Smíchov - Paví vrch - (43) - 119 - 5952a: návrší s xerotermními plochami se stepními prvky na svazích s J a JZ expozicí, na svazích se S a V expozicí s listnatým lesem, částečně se zástavbou
277. Spořilov (Záběhlice) - (46 a 60) - 149, 150, 174, 175, 176 - 5952d
278. Staňkovka (Radotín) - (67 a 78) - 235 - PR - 6052a: většinou přirozený dubový a dubohabrový les na strmých svazích do údolní nivy Berounky s J expozicí, v horní části svahů s lesostepními ploškami (les kontinuální)
279. Staré Město (28, 29) - 92, 93 - 5952
280. Stodůlky - (41) - 113, 114, 115, 139, 140, 141, 142, 167 - 5951d
281. Strahov (Břevnov, Hradčany) - (27) - 90, 91 - 5952a: náhorní plošina stolové hory, ještě po druhé světové válce zde bývaly opukové lůmky a xerotermní pastviny, po výstavbě stadionů území z větší části pozměněno, zbytky přírodních xerotermních společenstev jsou při horní části svahů ke Smíchovu, zaniklá lokalita
282. Strahovská brána (Břevnov, Hradčany) - (27) - 90 - 5952a: bývalá brána v barokním opevnění v prostoru Pohořelce, zrušena v r. 1808
283. Strašnice - (46-47) - 96, 123, 124, 125, 126, 149, 150, 151, 152 - 5952-53
284. Střelecký ostrov (Staré Město) - (28) - 92 - 5952a: vltavský ostrov ve středu města s regulovanými břehy, s parkovou úpravou a větším souborem starých stromů
285. Střešovice - (26) - 65, 66, 89, 90, 91 - 5952a
286. Střešovice - Na Bateriích - (26) - 89 - 5952a: stráň nad tratí pouliční dráhy (Roubal, 1942), dnes pravděpodobně zastavěné území
287. Střížkov - (16) - 60, 51, 72 - 5852d
288. Suchdol - (12-13) - 2, 19, 20, 21, 22, 44, 45 - 5852c: městská část, často byly takto lokalizovány nálezy z Tichého údolí a okolí
289. Šance (Točná) - (70 a 81) - 238, 239, 260, 261 - PR - 6052a, b: 2 části: a) bývalé keltské hradiště blíže Komořan - náhorní plošina a více či méně prudké svahy J, JZ a SZ expozice, u vrcholu s pozůstatky valů a příkopů keltského opevnění, porostlé převážně dubovým lesem s příměsí borovice lesní, les kontinuální zjištěn pouze na úpatí svahů, b) skalnaté svahy nad Břežanským údolím - xerotermní skály a sutě na strmém úbočí údolí, převážně porostlé zakrslou doubravou
290. Šárka (Dejvice, Liboc, Nebušice, Vokovice) - (12-13, 24-26) - 41, 42, 43, 44, 45, 62, 63, 64, 65, 66 - část PR - 58-5951-52: takto obecně byla lokalizována většina starých údajů, název však může zahrnovat řadu lokalit v celém Šáreckém údolí až po ústí Šáreckého potoka do Vltavy (viz. též Divoká Šárka, Dolní Šárka, Gabrielka, Jenerálka, Nad mlýnem, Vizerka a Zlatnice)
291.
Šárka - Šipka - (12-13, 24-26) - 41, 42, 43, 44, 45, 62,
63, 64, 65, 66 - 58-5951-52: lokalitu se nepodařilo přesněji identifikovat,
nacházela se někde v Šáreckém údolí (Doubrawa, 1889)
Šatovka viz. Dolní Šárka
292. Šeberov - (61) - 200, 201, 221, 222, 223, 244, 245 - 5953c
293. Štěrboholy - (49) - 126, 127, 128, 153, 154 - 5953a
294.
Štvanice (Holešovice) - (29) - 93, 94 - 5952b: dnes
vltavský ostrov s regulovanými břehy, z větší části zastavěný sportovišti, se
skupinami starých stromů, dříve oblíbené výletní místo se starými stromy, ostrov
byl silně poškozen povodní v r. 1845 a dlouhou dobu byl pustý, v r. 1907
vybudováno zdymadlo a provedeny úpravy bývalé soustavy ramen, ostrovů a jezů a
postavena nábřežní zeď; před regulací významná lokalita s přirozenými
štěrkopískovými břehy
Tiché údolí - Suchdol viz. Tiché údolí
Tiché údolí - Únětice viz. Tiché údolí
295. Tiché údolí [a Údolí Únětického potoka] - (1-2, 12) - 2, 20, 21 - PR - 5852c: dvě sousedící chráněná území, lokalitní údaje se v některých případech nedají od sebe odlišit, nebo se překrývají, část území je již mimo území Prahy (do databáze jsou zahrnuty všechny údaje), významnější části: a) Holý vrch - buližníkový vrch nedaleko Únětic se skalnatými a suťovými svahy s JZ, J a JV expozicí, na horní hraně se sprašovými návějemi a sousedící s bývalou pískovnou, na xerotermních svazích se skalní stepí i s plochami vřesu, b) Kozí hřbety - buližníkový hřbet, svahy s J expozicí s xerotermními společenstvy organismů, svahy se S expozicí uměle zalesněné dosti přirozeným lesem, c) Slunečná stráň - xerotermní stráně mezi Holým vrchem a Malým hájem s J expozicí, stepního a lesostepního typu se skalnatými výchozy, místy s plochami vřesu, d) Vřesoviště - svahy údolí se S expozicí mezi Kozími hřbety a Velkým hájem (bývalé pastviny) se zbytky dříve rozsáhlých vřesovišť, v nedávné minulosti z větší části zalesněné monokulturou borovice lesní, e) niva potoka od Únětic po Roztoky - niva potoka s přirozenými břehy a břehovými porosty, s vlhkými loukami, mokřady, rákosinami a olšinami, f) stepní a lesostepní xerotermní stráň od Spáleného mlýna po Maximiliánku
296. Točná - (70 a 81) - 217, 238, 239, 240, 260, 261, 262 - 6052b
297. Troja - (13-15) - 45, 46, 47, 48, 69 - 5852c-d
298. Troja - Bohnická terasa - (14) - 46 - 5852d: rozumí se horní hrana terasy bývalého koryta Vltavy s J expozicí a plocha starého sadu SV od Sklenářky, převážně s písčitým a štěrkopískovým podkladem xerotermního charakteru, s typickými společenstvy organismů
299. Troja - Pražská botanická zahrada - (14) - 46, 47 - 5852d: stráně nad centrem botanické zahrady, s J expozicí, převážně charakteru skalní stepi a lesostepi s porosty keřů, součást areálu zahrady, někdy též lokalizovány jako „step nad kaplí sv. Kláry“, nebo „step nad vinicí sv. Kláry“
300. Trojská (Troja) - (15) - 47, 48 - PP - 5852d: 2 části: a) travnatá stráň stepního charakteru s J expozicí, b) křovitá stráň s lesostepními ploškami s J expozicí
301. Třebonice - (39 a 53) - 111, 112, 113, 137, 138, 139, 164 - 5951d
302. U Hájů (Stodůlky) - (41) - 114 - PP - 5951b: mokřadní úval s výstupy mírně vápenitých pramenů, s olšinou, mokřadní loukou a malým rybníčkem
303. U Nového mlýna (Holyně) - (56) - 168 - NPP - 5952c: převážně strmé skalnaté vápencové svahy údolí na pravém břehu Dalejského potoka, s převažující S expozicí, zčásti charakteru skalní stepi, zčásti zarostlé křovinami
304.
Údolí Kunratického potoka (Kunratice, Michle) - (60) - 174,
175, 196, 197 - PP - 5952d: svahy údolí Kunratického potoka a část území
komplexu Michelského, Krčského a Kunratického lesa, niva potoka většinou omezená
na pás u potoka s přirozenými porosty dřevin a bylin, viz. též Krčský les
Údolí Únětického potoka viz. Tiché údolí
305. Uhříněves - (63-64) - 180, 181, 182, 183, 204, 205, 206, 207, 228, 229 - 5953d
306. Uhříněves - Podleský rybník - (50) - 182 - 5953d: hospodářský rybník s menšími břehovými porosty bylin u přítoku, na březích a hrázích se starými stromy (duby letní, topoly)
307. Uhříněves - Prknovka (Benice, Kolovraty, Uhříněves) - (64) - 228 - 5953d: plocha ovocného sadu s mezofilními trávníky, zalesněný svah a břehy potoka Říčanky s dosti přirozenou skladbou dřevin
308. Uhříněveská obora - (64) - 182, 206 - PP - 5953d: svahy údolí potoka Říčanky, JZ část se S expozicí je jakožto bývalá bažantnice rozčleněna pravidelnou sítí cest, les má charakter lužního lesa s bohatým keřovým i bylinným patrem s mnoha staletými stromy (duby letní, jasany aj.), v nivě údolí jsou z větší části obdělávaná pole, potok má většinou přirozené břehy s lemovými dřevinami, druhé úbočí údolí s J expozicí je strmé, xerotermní, porostlé převážně dubovým přirozeným lesem s dubem zimním, les vesměs kontinuální
309. Újezd [u Průhonic] - (62) - 201, 202, 203, 223, 224, 225 - 5953c
310. Újezd nad Lesy - (35-36 a 51-52) - 132, 133, 134, 135, 136, 159, 160, 161, 162 - 5953b
311. V hrobech (Kamýk) - (71) - 197 - PP - 5952d: úval potůčku s xerotermním svahem stepního charakteru na ploše bývalé pastviny
312. Václavské náměstí (Nové Město) - (28) - 92, 93 - 5952
313. Vavrouška (Bohnice) - (14) - 47 - 5852d: nízký buližníkový vršek zarostlý náletem listnatého lesa, obklopený ovocnými sady
314. Veleslavín - (25) - 63, 64, 65, 87, 88 - 5952a
315. Velká Chuchle - (57) - 169, 192, 193, 194, 214, 215, 216 - 5952c
316. Velká Ohrada (Stodůlky) - (55) - 141 - 5951d, 5952c
317. Velká skála (Troja) - (14) - 47 - PP - 5852d: výrazná buližníková skála na J okraji bohnického sídliště, zčásti zalesněná nepřirozeným lesem a křovinami; s nepatrnými zbytky přirozené vegetace, na J okraji sousedí s polem
318. Vidoule (Jinonice) - (42) - 115, 116, 117 - část PP - 5952a: 2 části: a) xerotermní opukové a pískovcové svahy stolového návrší s J expozicí, b) zastíněné a zalesněné svahy s pískovcovými skalami se S expozicí
319. Vinohrady (= Královské Vinohrady) - (29 a 45) - 93, 121, 122, 123, 124 - 5952b
320. Vinoř - (19) - 30, 31, 32, 33, 55, 56, 57, 78, 79 - 5853c
321. Vinořský park - (19) - 56 - PR - 5853c-d: bývalý zámecký park přírodního typu přecházející v listnatý les s přirozenou skladbou dřevin, s vlhkými roklemi v pískovcových skalkách, na dně roklí a u sousedícího rybníka s mokřadními loukami a olšinami, v lese s více mohutnými staletými stromy, součástí areálu jsou i zbytky pravěkého hradiště
322. Vizerka (Dejvice) - (25) - 42 - PP - 5852c: strmá skalnatá stráň nad Šáreckým potokem s J expozicí, s lesostepními ploškami a porosty křovin, bývalá pastvina
323. Vokovice - (26) - 41, 42, 63, 64, 65 - 5952a
324. Vršovice - (46) - 121, 122, 123, 148, 149 - 5952b
325. Vypich (=Na Vypichu)(Břevnov) - (25 a 41) - 87, 88 - 5952a: travnaté plochy a ruderály mezi oborou Hvězda a horní hranou svahů k Motolu a úval k Břevnovskému klášteru
326. Vysočany - (31) - 52, 72, 73, 74, 75, 96, 97, 98 - 5853c
327. Xaverovský háj (Dolní Počernice, Horní Počernice) - (34) - 102, 103, 104, 130, 131, 132 - část PP - 5953b: komplex převážně listnatého lesa na mírném svahu se S expozicí, s převažující kontinuální doubravou, při severním okraji soustava rybníků s dosti bohatými pobřežními porosty i s rostlinami plovoucími, na JV a V okraji jsou písčité poloruderály a úhory
328. Záběhlice - (46-47) - 149, 150, 151, 174, 175, 176, 177 - 5952b
329. Zadní Kopanina - (67) - 165, 166, 188, 189, 190, 211, 212 - 5951d
330. Zámky (Bohnice) - (13) - 21, 22 - PP - 5852c: 2 části: a) J od Čimického potoka, přirozené skalnaté svahy k řece Vltavě se skalními a xerotermními společenstvy organismů, b) S od Čimického potoka, bývalý lom a skalnaté a suťové svahy do údolí potoka a k řece Vltavě, na horní hraně se zbytky spraše, se skalními a xerotermními společenstvy organismů
331. Závist (Zbraslav) - (70, 81) - 238 - 6052a: dříve byly takto lokalizovány nejen nálezy z vltavského břehu u Závisti, ale především z nedaleké lesostepní lokality Šance (viz. tam), nebo i z jižněji situovaného vrchu Hradiště, který leží již za hranicemi Prahy.
332. Zbraslav - (68, 69, 80) - 214, 215, 216, 236, 237, 238, 258, 259, 266, 267 - 6052a
333. Zbraslav - Baně - (80) - 258, 259 - 6052a
334. Zbraslav - Berounka - (68) – 214, 215, 236, 237 - 6052: pravé pobřeží Berounky s okraji polí, úhory na štěrkopísku, s izolovaným lužním porostem a s nepatrným úsekem přirozeného štěrkopískového břehu, který zčásti zarůstá pobřežní vegetací
335. Zbraslavská tůň (= Krňák; Krňov) - (69, 79-80) - 236, 237, 238 - PP - 6052a: zbytek bývalého koryta řeky Berounky s typickými pobřežními společenstvy organismů, 3 části: a) tůně a záplavové území podél řeky Vltavy, b) tůň u Zbraslavského zámku, c) zbytek lužního lesa (měkkého luhu) podél Lipanského potoka severně od osady Peluněk
336. Zlatnice (Dejvice) - (26) - 65 - PP - 5852c: buližníkový hřbet, z větší části zarostlý křovinami a přirozeným smíšeným lesem, část je charakteru lesostepi se zbytky vřesoviště
337. Zličín - (39-40) - 84, 85, 111, 112, 113 - 5951b
338. Zlíchov (Hlubočepy) - (44, 58) - 145 - 5952c
339. Zmrzlík (Zadní Kopanina) - (55 a 67) - 189, 190 - PP - 5951d: 2 části: a) travnaté a skalnaté plochy typu skalní stepi, lesostepi a xerotermních trávníků, se skupinami křovin, b) niva potůčku
340.
ZOO (= Zoologická zahrada, Pražská zoologická zahrada ) (Troja)
- (13-14) - 45, 46 - 5852c: 2 části: a) skalnatá stráň se zbytky
skalní stepi, b) niva Vltavy se starými
stromy, ještě v polovině osmdesátých let dvacátého století zde bývala louka,
nyní je plocha zastavěna a pozměněna
Žežulka viz. Dolní Šárka
341. Židovské pece (Žižkov) - (30) - 95, 96 - 5952b: travnaté svahy s J expozicí na skalnatém podkladu, v bývalých lůmcích zbytky přirozených společenstev organismů
342. Žižkov - (30) - 93, 94, 95, 96, 97, 122, 123, 124 - 5952b