 |
| Hnízdo koroptve polní se snůškou 17 vajec |
výskyt není hodnocen samostatně pro jednotlivá chráněná území,
ale pro čtverce ornitologické sítě |
|
|
Biologie
V České republice je rozšířena téměř po celém území s převahou nižších poloh. Chybí ve vyšších nadmořských výškách, odkud vymizela, podobně jako silně poklesly její stavy v důsledku přeměny zemědělsky využívané krajiny (vytvoření příliš velkých obdělávaných ploch). Vyšší početnosti v současné době vykazuje na ruderálních biotopech v blízkosti měst a obcí.
Hnízdění: dříve na travnatých mezích mezi poli, nyní hlavně v ruderálních porostech. Koroptve jsou stálými ptáky, naprosto ojediněle byly zaznamenány přesuny nad 10 km. Zatímco u dospělých ptáků převládá v průběhu roku rostlinná složka potravy a živočišná tvoří pouze doplněk, u mladých koroptví převažuje složka živočišná.
Výskyt v Praze
Koroptev polní patří na území Velké Prahy mezi poměrně hojné ptačí druhy otevřené krajiny. Nicméně se vyznačuje velmi vyhraněnými nároky na prostředí. Nejnápadnější neosídlenou oblast vytváří střed města zaujímající celou vltavskou kotlinu. Další mezery nalezneme v okrajových kvadrátech. Převažují v nich buď rozsáhlejší lesní celky nebo zemědělsky intenzivně obhospodařované pozemky. Spíše výjimečně chybí koroptev polní v některých okrajových čtvrtích nebo příměstských vesnicích.
V žádném z kvadrátů nepřesahuje početnost koroptve polní patnáct párů. Na lokalitách s vyššími hodnotami nalezneme rozmanité biotopy. Na prvý pohled zaujme pouze jejich soustředění v severní a západní části města. Nalezneme v nich jak parkovou či lesní zeleň, tak i obytné čtvrti. Nejzajímavější skupinu tvoří zřejmě kvadráty s velkými staveništi. Mimořádné postavení zaujímá konečně i staré Ruzyňské letiště. Obdobné spektrum převažujících biotopů nalezneme i v kvadrátech s průměrnou početností.
Pražská populace koroptve polní svými kvantitativními parametry pravděpodobně předstihuje běžnou kulturní krajinu. Nápadný je především prakticky souvisle osídlený pás, který lemuje zastavěné centrum města. Také početností překonává v řadě kvadrátů dostupné literární údaje. Tyto skutečnosti řadí koroptev polní mezi druhy s pozitivní vazbou na městské prostředí. Oproti synantropním druhům v užším smyslu slova však u ní zřejmě nedochází ke změnám ekologie. Osídluje obdobné biotopy jako ve volné přírodě a souvislejší zástavbě se navíc důsledně vyhýbá. Klíčovým faktorem pozitivně ovlivňujícím populační charakteristiky je zřejmě mimořádná nabídka neobhospodařovaných travnatých stanovišť na městské periferii. Patří mezi ně opuštěná pole, louky a nejrůznější typy ruderální vegetace.
Výskyt v Praze v minulosti
V letech nejhojnějšího výskytu u nás do 60. let hnízdila koroptev všude až k okraji městské zástavby a často vnikala na vhodných místech i do větších zahrad a parků uvnitř města. V té době se vyskytovalo např. několik početných hejnek koroptví i v Letenských sadech a na přilehlé pláni, kde byly pro koroptve zřizovány v zimním období i krmelce (Formánek).
Výskyt v dalších evropských městech
Na rozdíl od Prahy je ve většině evropských měst výskyt koroptve omezen pouze na otevřené plochy na periferiích. Ze Sofie, Livorna, Berlína a Lvova je uváděna jako druh nepříliš hojně hnízdící v okrajových čtvrtích a příměstských zónách. Ve Florencii a v Livornu chybí úplně. Naproti tomu velmi podobný výskyt koroptve jako v Praze byl zjištěn v Londýně, kde tento druh hojně hnízdí na všech otevřených plochách (41 % obsazených čtverců) - často i uvnitř města - a chybí pouze v nejvíce zastavěných oblastech.
Rozšíření v současnosti
Pražské rozšíření i hnízdní hustota koroptve polní předstihují také v devadesátých letech běžnou kulturní krajinu. Velmi pravděpodobně však došlo k určitému poklesu početnosti v souvislosti se zánikem socialistického způsobu výstavby, pro nějž byly charakteristické pomalé tempo a nadbytečný zábor pozemků. Obojí produkovalo nadbytek ruderální vegetace, která koroptvi polní poskytuje optimální hnízdní i potravní podmínky. Obdobně působí i zlepšená údržba zelených ploch na sídlištích a podél komunikací, kde ruderální vegetaci nahrazují pravidelně sekané trávníky. Úpadek některých průmyslových nebo zemědělských podniků zřejmě nedokázal tento trend plně kompenzovat.
|
|
